My feelings

I just don't know ..

23. august 2011 at 11:32
Nevím kde začít . Měla jsem psaní článků moc ráda , ale najednou mě to jaksi opustilo . Nemám nápady , inspiraci . Vůbec se k tomu nedostanu , už i kvůli tumblru , na kterém jsem často , vlastně nejčastěji a vztah k blogu mě opouští . A hlavně i kvůli prázdninám . Nechci zde končit , chtěla bych zkusit si k tomu nějaký vztah najít a nedělat nepromyšlená rozhodnutí . Navíc mě spousta kamarádů přemlouvá , abych nekončila . Asi to chce čas - který jsem měla , stále mám - ale jen chci , aby jste věděli , že vůbec žiju a že ještě rozhodně blogový život neopouštím .

Mám vás ráda , i když na blog zavítám tak 2x do měsíce :)

Pokud se mě někdo z vás chcete na něco zeptat , můžete na mém tumblru . Vždy odpovídám :) : http://saythatyoudontwantit.tumblr.com/ask , můj tumblr je tedy http://saythatyoudontwantit.tumblr.com , pro ty , kdo se v tom neorientují :)

Mějte se hezky , snad se tu ještě někdy ukážu.




Laughing Out Loud

2. august 2011 at 19:29
Moc se omlouvám , že nepřidávám fotky a tak , ale zapomněla jsem kabel od foťáku k počítači doma v Praze , jelikož jsem zaspala a zapomněla si ho vzít :) Před třemi dny jsem odjela z Arizony a musím říct , že to bylo opravdu těžké . Ve Phoenixu nic moc není k dělání , tedy , určitě se toho tam dá dělat spousta , ale v létě rozhodně ne . Ale i přesto mě k tomu místo něco neskutečně váže , vůbec jsem se tam necítila jako cizinec , naopak . Cítila jsem se tam opravdu jako doma . Moc mi schází bratranci , pokouším se kvůli tomu nebrečet každý den , ale chybí mi . To samé jako strejda a teta . Oni jsou skvělá rodina , strašně mi schází . Teď sedím v obývacím pokoji jedné rodiny , kterou vlastně ani pořádně neznám , ale jsou fajn .

Spousta lidí na tumblr se mě ptá , jestli se mi to tu líbí . Amerika má 35 zemí , takže to jen tak nejde říct :) . V Arizoně se mi líbilo moc , jelikož tam mám rodinu . Ale tady , v Coloradu , musím říct , že se mi tu nelíbí , cítím se tu opravdu zvláštně . Víte co mi opravdu hodně schází ? KULTURA . Nikdy jsem si nemyslela , že mi bude něco takového chybět , ale opravdu mi to chybí .


Jinak levnější to tady není , dokonce se mi to zdá i dražší než v Praze . Ale asi jsem zrovna byla ve drahých obchodních domech , jelikož každý skoro říká , že to je tu levnější . No mě se to tedy nezdá . Triko za 29 dolarů , to je něco jako v Česku .

Dneska se budu pokoušet shánět nějaký barevný back pack , mají jich tu opravdu mnoho - ale i přesto není nikde můj ,,vysněný'' , vypadá to tak moc hezky :) A taky budeme dnes s Laine vyrábět barevné sukně , na to se moc těším ! :)


Mějte se moc hezky , užívejte si prázdnin a brzy se ozvu s nějakým smysluplnějším článkem než jen s takovými jako poslední dobou - tedy , doufám ! :)

A všem mým čtenářům doporučuji film Laughing Out Loud , ten film je vážně skvělý ! :) Je to francouzský film , Američané podle něj natáčeli remake v hlavní roli s Miley Cyrus , pokud ale uvidíte originál , budete naštvaní , že se nějaký remake vůbec natáčí , americká verze nebude nikdy lepší - i když ještě nevyšla do kin .


Phoenix, Arizona

18. july 2011 at 20:01
Milí čtenáři ,

konečně jsem se dostala k napsání alespoň informativního článku , jaké to je v Americe a tak obecně . Je to tu opravdu skvělé , moc se mi tu líbí . Každý den tu je asi 40 a někdy i 45 stupňů , ale když Vám je v klimatizovaném domě zima , alespoň máte stoprocentní jistotu , že se venku zahřejete do deseti sekund :) Jsem moc vděčná , že po asi 6 letech mám šanci vidět zbytek mé rodiny . Včera jsme byli s bratrancema na Harrym Potterovi , nutno říct , že jsem rozuměla opravdu jen zřídka , až na fráze typu THAT BOY MUST DIE . Ale bylo to skvělé , protože to je jeden z filmů , který by jste mohli sledovat ztlumený na minimum a přesto by jste věděli co se v něm děje a o co jde :)




Mám nutkání srovnat Ameriku s ČR . Amerika sice nemá kulturu , ale musím uznat , že jsem zatím v šoku , co se týče chování lidí . Příjdete do kina , objednáte si lístek a je normální se zeptat kluka , co je prodává , jak se má . Či on se Vás na to zeptá . Zdá se mi , že Američani jsou kamarádi s každým . V restauraci je taková obsluha , že to jsem nezažila . Každých pět minut je u nás číšník , zda-li něco nepotřebujeme , jak se máme a jak si užíváme večer . Můžete s nimi mluvit o čemkoliv , ačkoliv to jsou cizí lidi , ale to se tady ani moc neprovozuje , alespoň jsem to ještě nezažila :)


Kluci jsou skvělí - tedy , samozřejmě ne všichni , jen ty , co jsem měla šanci poznat byli :) Chovají se hezky k holce , ptají se na normální věci , otevírají dveře a pouštějí holku jako první - no , asi jsem tohle ještě nezažila , ačkoliv to vypadají jako normální věci , ale já zatím vidím rozdíl obrovský . Ale jak říkám , ne všude určitě :)

Tento týden pojedeme do Mexika , do Santa Fe . Příští letíme do Colorada za mamčiným ex-manželem a jeho rodinou , tam se moc těším :)

Mějte se moc hezky a užívejte si prázdnin , omlouvám se , že nemám čas odepisovat na e-maily , ale opravdu nestíhám a navíc mi strašně dlouho trvá , než něco v češtině napíšu a to jsem tady tři dny . Jsem absolutně zmatená , ani nevím , jestli mé věty dávají smysl , jak slyším tu angličtinu všude , opravdu divné :)








,, I love this song ! '' ,, Me too ! '' ,, You know that ? '' ,, There is one amazing remix of that '' . Haha seems like my cousin has a remixes of everything :) But nothing to original !

G.


WHEN YOU NEED A PLACE TO RUN TO I'LL BE HERE

7. july 2011 at 20:13
Přemýšlela jsem nad tím snad stokrát , zda-li o to budete stát . Založila jsem si e-mailovou adresu , ze které bych chtěla , speciálně vám , pomáhat , přijít s pochopením ať se bude jednat o cokoliv , nebo naopak rozeslat každý den citát , článek , který vás učiní šťastnějším . Ať vás trápí cokoliv , můžete mi napsat , i pokud si budete chtít jen se mnou psát. WHEN YOU NEED A PLACE TO RUN TO I'LL BE HERE :) Forever and always .

dailyloveforyou@gmail.com

G.

Neviditelná výstava , aneb když Tě vedou smysly .

19. june 2011 at 21:53 | Gabby
Jsem ráda , že patřím k několika z mála lidí , kteří si čtou školní nástěnku a informují se o zajímavém dění v Praze . Dnes jsem totiž navštívila jednu z nejzajímavějších výstav , na jaké jsem v životě byla . Představte si , že jste se ocitli v naprosté tmě .Pokud se zúčastníte Neviditelné výstavy, budete moci vyzkoušet, jaký je život bez zraku. Bez smyslu, skrze nějž získává náš mozek nejvíce informací. Celou výstavou, která změní váš život, vás budou doprovázet nevidomí nebo částečně nevidomí lidé. Naše čtyřčlenná skupinka získala skvělého průvodce , Ondru , který si zaslouží více než obrovský obdiv . Dělá zvukaře , vydává CD různým skupinám - dokonce ve skupině i sám hraje , dělá přednášky na školách a jak je zřejmé , provází i návštěvníky touto výstavou . Ještě musím podotknout , že studuje filosofii na Karlově Univerzitě. Je to skvelý člověk ve všech směrech , celou dobu nám byl velmi nápomocný .


Co se týče skupinky , poznala jsem skvělé lidi , sám Ondra se neskutečně divil , když se dozvěděl , že se odnikud neznáme . Samotného Lukáše a Markétu jsem ale neměla možnost nejdříve vidět , takže jsem je poznala až ve tmě . Lukáš byl opravdu skvělý kluk , na ulici bych si ho asi nevšimla , jelikož mu bylo asi tak přes 24 let , tudíž od mé věkové generace docela vzdálený . Jak neskutečné , když člověk nejdříve pozná někoho jiným způsobem , než že ho nejdříve uvidí . Ve tmě není šance soudit druhé , či snad opovrhovat jimi kvůli vzhledu . Nevidíte vzhled , postavu , jeho tvář . Vše , podle čeho se poznáte , jsou slova , intonace hlasu a celkový dojem z jeho nitra .

Musím říci , že ze začátku to pro mne samotnou byl šok . Ocitnout se v naprosté tmě , kde nevidíte nic . Zachvátil mne pocit jakési paniky a nutkání ihned utéci ven . Ale postupně si zvyknete , vytvoříte si obrazy v hlavě . Tolik obrazů , že mne na konci , v sedmé místnosti , baru , ani nepřišlo , že je všude naprostá tma . Bar jsem viděla celý , viděla jsem stoly , židle , lednici , kávovar . Všechno to byla má představivost , ale možná právě to pomáhalo uvědomit si , že ačkoliv teoreticky ve tmě jsem , hypoteticky být nemusím .



Ondřej nám sdělil , že lidé často dělají , že neslyší , když potřebuje s něčím pomoct . Zjistit například , v jaké ulici se nachází , jaké je číslo domu , u něhož stojí . Což je smutné , jelikož být nevidomým opravdu není jednoduché a lidé by měli být nápomocni na každém kroku .



Výstavu doporučuji každému , kdo se v následujících dvou letech zastaví v Praze . Konkrétně se výstava nachází v Novoměstské radnici u Karlova náměstí , na Praze 2 . Zážitek to je nezapomenutelný . Uvědomíte si , že věková hranice , která dělí lidi , je jen číslo , že na vzhledu nesejde a že slova mohou znamenat daleko víc , než cokoliv jiného . Ale to nejhlavnější - že slepí lidé jsou opravdu hrdinové . V budoucnu chci pomáhat druhým , teď už to vím jistě .



( Oasis - Little by little , jedna z mých nejoblíbenějších písniček)

Maybe it´s your time to lift off and fly , you won´t know if you never try I will be there with you all of the way , you´ll be fine

16. june 2011 at 14:48 | Gabby
JEDNOU TO UDĚLÁM

Můj nejlepší přítel otevřel šuplík od komody své manželky a vyňal v hedvábném papíru zabalený balíček. Nebyl to jen tak obyčejný balíček, bylo v něm krásné dámské spodní prádlo. Balíček rozbalil ,zadíval se na to hedvábí a ty jemné krajky: "To jsem jí koupil, když jsme byli spolu poprvé v New Yorku. To mohlo být asi tak před 8 nebo 9 roky. Nikdy si to neoblékla. Chtěla si to obléci při zvláštní příležitosti. A teď, myslím, že je ten pravý okamžik". Přiblížil se k posteli a položil to hedvábné prádélko k jiným věcem, které byly připraveny pro pohřební službu. Jeho žena totiž zemřela. Pak se ke mě obrátil a řekl: "Neukládej nikdy nic na zvláštní okamžik. Každý den, který žiješ je zvláštní okamžik."

A já stále dodnes myslím na jeho slova ,která změnila můj život. Dnes čtu více a uklízím méně. Sednu si na balkon, kochám se přírodou a ignoruji plevel, který se rozrůstá mezi mými květinami. Trávím více času s rodinou, s mými přáteli a méně v práci. Pochopil jsem, že život je sbírka zkušeností, kterých si máme vážit. Od teď si už nic neschovávám na později. Denně používám své křišťálové sklínky. Když se mi chce, tak si obléknu mou novou koženou bundu i když jdu jen přes ulici do sámošky. I můj nejdražší parfém použiji, když se mi zachce. Slova jako např. "jednou" nebo "při příležitosti" už v mém slovníku neexistují. Když to stojí za to, tak chci dělat, slyšet i vědět vše hned. Nejsem si jistý, co by žena mého přítele udělala, kdyby věděla, že už zítra nebude. "Zítra", které každý z nás bere na lehkou váhu. Myslím, že by určitě ještě zavolala své rodinné příslušníky a své blízké přátele. Třeba by i zavolala pár lidí, s kterými by urovnala pár nedorozumění a nebo by se i pár lidem omluvila za věci, které byly nevyjasněné. Odpustila by možná vše, čím jí kdo ublížil. Ta myšlenka, že by třeba ještě šla do čínské restaurace /její oblíbené kuchyně/ se mi líbí.

To jsou ty nevyřízené maličkosti, které by mě rušily, kdybych věděl, že mé dny jsou počítané. Na nervy by mi také šlo, že vím, že se už nemohu sejít s přáteli, které jsem chtěl jednoho "vhodného" dne navštívit. Na nervy by mi také šlo, že vím, že již nenapíši dopisy, které jsem chtěl jednoho "vhodného" dne napsat. Že jsem svým milým dost často neříkal, že je miluji. Teď nepropásnu, neodložím a neuložím nic, co mi dělá radost a co přináší smích do mého života. Stále si říkám, že každý den je zvláštní. Každý den, každá minuta, každá vteřina je zvláštní.

- Autor neznámý

SUMMER LOVE. MIDNIGHT KISSES. SHOOTING STARS. SECRET WISHES.

5. june 2011 at 12:07 | Gabby
Ani si nedokážete představit , jak se strašně těším na prázdniny . Ne jen z důvodu , že přichází vlastně 2 měsíční víkend , ale hlavně proto , že po několika letech uvidím zbytek mé rodiny z Ameriky . Je to tak neuvěřitelné , kdo z Vás byl v Americe musel mít takový pocit taky , protože já si neumím ani představit , že tam budu 1 měsíc . Můj pocit je totiž takový , že se mi to zdá tak .. nedosažitelné a přeci už jen tak blízko . ( Ne , nikdy jsem tam nebyla , i přes fakt , že tam mám rodinu :) ).
Ani nevím , proč píšu takový nepodstatný článek , ale asi snad proto , protože jsem neskutečně šťastná a nadšená :) !
Beru si samozřejmě notebook s sebou , takže přibyde určitě více článků ( to slibuji na sto procent ) . Jak nějaké fotodokumentace a z mého života ( občasně ), tak i mé staré dobré články na povzbuzení , které doufám oceníte :)

Mimochodem , poslední dobou hodně přemýšlím o mé budoucí svatbě a hlavně o dotyčném . Co teď dělá , kdo to bude . Dokážete si představit, že jednou si někoho vezmete ? Kdo a odkud ten človek bude ? Co když ho znáte už teď ? S největší pravděpodobností ho ale ještě neznáte , žije třeba v úplně jiné zemi , kdo ví. A to je na tom tak zajímavé , třeba má pro mě budoucnost jiné plány , ale přemýšlet o tom není zločin :) A abych to zakončila mou nejdivnější větou za posledních 16 let : UŽ JSEM SI VYBRALA MY WEDDING SONG !

Ne že bych byla šílená :) Ale tuhle písničku chci zahrát na mé svatbě . Definitivně .








S láskou , G.

Somewhere there's someone who dreams of your smile, And finds in your presence that life is worth while, So when you are lonely, remember it's true: Somebody, somewhere is thinking of you

22. may 2011 at 18:27 | Your dreamer

,,Pamatujte-si, nikdo vás nemůže přimět k tomu, abyste se cítili méněcenní bez vašeho souhlasu.''
- E. Roosevelt


THERE'S A LIGHT THAT NEVER GOES OUT.

14. may 2011 at 11:32 | Gabby
Chtěla bych se zprvu omluvit za mé články dvakrát do měsíce ( nakonec to tak stejně vychází , ať chci či ne . ) A ano , zní to jako klišé , omlouvat se za něco co neovlivníte , kvůli škole , známkám . Abych to uzavřela : Ne , opravdu končit nebudu . Přes všechny komentáře , které mi přišly ? Články , kterými jsem Vám chtěla pomoci myslet pozitivně , či se naopak zamyslet nad světem ? Nikdy , můj web bude fungovat nadále tak dlouho jak to jen půjde :) Protože miluji blogování .

Příští týden probíhají maturity , tudíž máme pozměněný rozvrh , nemusím se učit a bude to vlastně relax-take-it-easy týden . Takže se těšte , konečně se tu něco bude dít :) Možná dokonce už dnes .

- G

19.5. - Tak to nějak nakonec nevyšlo , celý týden jsem měla různé srazy s přáteli a opravdu nestíhala :)


A hádejte , od koho budu mít za pár měsíců podpis i s věnováním ! ( excited excited ) . Ano od Parachute :) !

RADIATE LOVE.

Someday , I believe you will meet your own William and you will be Kate .

30. april 2011 at 14:22 | Gabby
, Kate suffered bullying. Kate had a picture of Prince William hanging on the wall of her room, like several other girls. Kate had a dream to marry him, as did several other girls. The percentage of enrollment at the University St Andrews that year grew 44%, and 9 out of 10 students were women. It was "impossible"to draw the attention of the prince in the middle of that crowd, it was "impossible"to have a chance with him at all, they were all plebeian. But Kate didn't stop believing … and today, when she climbed into the church, it was he who was waiting.

And today I learned that no matter. Whether it's the one guy who makes your heart race or the prince of England. What matters is that nothing is impossible. No matter who get in the way, what's yours is yours and you will arrive at the right time. '
( tumblr.com )


Positive thinking - the the first step towards a happy life.

16. april 2011 at 20:49 | Gabby

Jerry je ten typ muže , kterého milujete k nenávidění . Vždy má dobrou náladu a má co pozitivního říct . Když se ho někdo zeptá , jak to dělá , odpoví : ,, Pokud by mi bylo ještě lépe , měl bych už dvojče. '' Je to jedinečný manažer , protože má skupinu číšníků , kteří ho následují z restaurace k restauraci .

Důvodem , proč chtějí u něj pracovat nadále, byla jeho povaha . Přirozeně motivuje každého . Pokud jeho zaměstnanec měl špatný den , Jerry mu ukáže pozitivní stranu celé situace .

Abych byl upřímný , byl jsem zvědav , jak to , že je každým dnem pozitivně naladěný , tak jsem se jednoduše sebral a zeptal jsem se ho : ,, Nechápu to ! Nemůžeš být pozitivně naladěný neustále . Jak to děláš ? '' ,, Každé ráno , když vstávám , si říkám : Jerry , dnes máš na výběr dvě možnosti . Můžeš si vybrat mít dobrou náladu , nebo špatnou náladu . Vždy si vyberu dobrou náladu . Kdykoliv se něco špatného stane , můžu si vybrat být obětí a nebo se z toho ponaučit . Vyberu si vzít si z toho ponaučení . Pokaždé , když si za mnou příjde někdo stěžovat , můžu si vybrat přijmout jejich stížnost , nebo můžu poukázat na pozitivní stránky života . Vyberu si pozitivní stránky života . ''

,, Jo , dobře , ale to není tak lehké , hm ? '' protestoval jsem . ,, Ale ano , je '' , řekl Jerry . ,, Celý život je o především o možnostech . Pokud si odmyslíš ty hlouposti kolem , každá situace je volba . Můžeš si vybrat , jak budeš reagovat na každou z nich . Můžeš si vybrat , jak lidé ovlivní tvou náladu. Můžeš si zvolit , jestli chceš mít dobrou náladu nebo špatnou náladu . Sečteno a podtrženo : Je to tvoje volba , jak žít tvůj život ''.

Přemýšlel jsem o tom , co řekl Jerry . Krátce nato jsem stejně z restaurace odešel a vrhl se do vlastního podnikání . Ztratili jsme kontakt , ale často jsem na něj myslel , když jsem si dělal možnosti , jak zareagovat na určitou situaci .

O několik let později jsem se doslechl , že Jerry udělal něco , co by nikdy udělat neměl : nechal zadní dveře restaurace otevřené a dovnitř se dostali dva ozbrojení lupiči s plánem vzít všechny peníze . Mezitím co se Jerry snažil otevřít trezor , jeho třesoucí se ruka nervozitou sklouzla z kombinace . Lupiči se lekli a jeden z nich ho postřelil . Naštěstí byl Jerry nalezen relativně brzo . Po 18ti hodinách operace a týdnů intenzivní léčby , byl Jerry propuštěn .

Viděl jsem Jerryho asi 6 měsíců po nehodě . Když jsem se ho zeptal , jak mu je , odpověděl : ,, Pokud by mi bylo ještě lépe , měl bych už dvojče. Chceš vidět mé jizvy ? '' Odmítnul jsem to , ale zeptal jsem se , co se mu honilo hlavou během celého incidentu . ,, První věc , která mi proběhla hlavou bylo asi to , že jsem zapomněl vlastně zavřít zadní vchod. '' odpověděl . ,, Jak jsem poté padl k zemi , vzpomněl jsem si , že mám dvě možnosti . Mohl jsem se rozhodnout žít , nebo zemřít . Rozhodl jsem se žít .''

,, Neměl jsi strach ? Neztrácel jsi vědomí ? '' , zeptal jsem se . Jerry pokračoval : ,, Doktoři byli skvělí . Celou dobu mi říkali , že budu v pořádku . Ale když mě převezli na ER a já viděl výrazy v jejich obličeji , opravdu jsem se vyděsil . Z jejich očí jsem četl něco jako : ,, to je mrtvý muž ''.

,,Věděl jsem , že musím jednat . '' ,, Co jsi udělal ? '' zeptal jsem se . ,, No , byla tam jedna sestřička a celou dobu na mě křičela plno otázek . Zeptala se mě , jestli jsem na něco alergický . '' ,,Ano '' odpověděl jsem . Doktoři a sestřičky zastavili svou práci a čekali na mou odpověď . Nadechl jsem se a řekl jim : ,, NA KULKY '' Přes jejich smích jsem jim řekl : ,, Vybírám si žít . Operujte mě jako kdybych byl živý , ne mrtvý .''

Jerry žil díky schopností doktorů , ale také kvůli jeho úžasné povaze . Díky němu jsem se naučil , že máme možnost žít život naplno s pozitivním postojem ke každé situaci .

- Z vyprávění jednoho Jerryho zaměstnance


Tumblr_l9ubp9wuhh1qzabkfo1_500_large
Tumblr_lhapmgaf0u1qg0acuo1_500_large
Tumblr_lguqnxdslq1qgst82o1_500_large

Whole article

But it was just a dream , you know .

6. april 2011 at 19:09
Omlouvám se mým věrným čtenářům , že jsem už skoro dva týdny nenapsala . Trápí mě to , vždy mě bavilo psát články , ze kterých si člověk může něco vzít . Stále mě to baví , nebojte :) ! Jen začíná léto , jaro jakoby ani nebylo , a virtuální svět mě moc nebaví . No dobře , důvodem je spíše moje lenost ( samozřejmě jen vůči internetu ), která je mým stálým společníkem a neodmyslitelným nepřítelem ( a je to zase tady , Gábi Gábi ) . Každopádně jsem teď nemocná , což proklínám , patřím mezi tu hrstku dospívajících , kteří (docela) rádi chodí do školy , doma je to nebaví a nesnáší být nemocní . Naneštěstí musím zůstat doma , aspoň se budu zkoušet učit na kytaru . Závidím všem , kteří na ní umí ! :) O bubnech nemluvím , to je můj sen .
Co se týče něčeho převratného ..
Možná že to bude znít jako fráze milionkrát slyšena od jiných , neočekávající u mě , ale jsem přeci jen člověk . Aneb ,,zamilovala'' jsem se do Justina Biebera , nejsem jednou z těch hysterických fanynek , ale myslím si , že je naprosto úžasný . Tak a je to venku , je mi líp , vlastně o dost líp , aneb co zmůžou předsudky jiných o tom , co a koho mají ostatní rádi . Víte jak skvěle umí na bubny , kytaru a klavír ? To jen tak mimochodem .

image
Doufám , že se brzy dočkáme/dočkáte nějakého článku , který by nebyl na téma : LENOST , BLOG a HOLČIČÍ IDOL .

Mějte se tak , jak Vám z celého srdce přeji : Absolutně úžasně , neohlížeje se na dny ve škole ! :)


Love language : When words fail and love speaks .

26. march 2011 at 14:22 | Gabby
V životě existují okamžiky , kdy se cítíme s někým tak spojeni , že to jde jen těžko popsat , nesoudě podle jejich orientace .


Možná jeden z nejdojemnějších krátkých filmů , co jsem kdy viděla . Pomáhá k uvědomění si , že by jsme neměli mít rádi druhé jen kvůli tomu , jak vypadají nebo co nosí , ale kvůli jejich skutečné kráse , která je skryta uvnitř , ať už známe jejich životní příběh , či ne .

Whole article

Seeing is believing.

19. march 2011 at 12:47 | Gabby
,, Každý říká , že láska bolí , ale není to pravda . Samota bolí . Odmítnutí bolí . Ztratit někoho bolí . Každý tyto věci zaměňuje s láskou , ale ve skutečnosti je láska jediná věc , která hojí všechny tyto bolesti . Láska je jednou z věcí na tomto světě , která rozhodně nebolí . ´´
,,, Buď tím , kým chceš být ty , ne tím , kým chtějí ostatní aby jsi byl .´´

Well ..

13. march 2011 at 12:01
Ne , nezemřela jsem .
Vlastně mě docela mrzí , že nepřidávám články častěji , ale lenost je mocný nepřítel , občas ale dobrý kamarád . Vlastně jsem dneska měla jít na koncert skupiny Hurts , mám lístek , dobrou náladu , ale něco mi schází . Ano , přesněji člověk , který by tam šel se mnou . No nic , stane se , bohužel , nikam se nejde :) ( usměvavý smajlík pro větší pozitivitu nepozitivní věty ).
Možná , že kdybych měla Facebook , tak by se někdo našel . Bohužel je Facebook ztrátou času a nebudu si ho kvůli tomu zakládat . ( vlastně se mám bez něj skvěle , doporučuji těm ,kterým krade denně víc než 4 hodiny času :) ! )

Jdu přidat článek , aby to tu nevázlo ( když už mám blog , tak ať se tu něco děje :) A nebo ne , moje připojení k internetu je tak pomalé , že jsem ráda , že se něco alespoň načte .

Much love ,some Miley´s fan , aneb každý máme své idoly .

Apologize .

8. march 2011 at 21:34
Omlouvám se za předešlý publikovaný článek , místo do rozepsaných jsem to omylem zveřejnila , není to hotové a už vůbec to nemělo být zvěřejněno , stydím se . No co , každý děláme chyby , ale přísahala bych , že jsem to vážně ukládala do rozepsaných O.o :)
Jinak všem Vám děkuji za přání ke svátku , já zase přeji vše nejlepší všem návštěvníkům ženského pohlaví ke Dni žen ♥

Ve škole se mi teď docela daří , mám dvojky , což je pro mne absolutně úžasné :) - just saying :)

Zítra doufám se mi podaří ten článek zpracovat a už celý a ne jen jako návrh na článek :)

Much love , G.


e-mail : meandmiley@seznam.cz <3

Life is a climb , but the view is great .

5. march 2011 at 12:03 | Gabriela Sunshine
Seděli jsme v obývacím pokoji jednoho domu , ve 4 hodiny vzdálené vesničce od Prahy zvané Bystřice pod Lopeníkem . Byla zima , krb ale konečně začal zahřívat celou místnost a tak jsme si mohli začít pohodlně povídat , jako jsme to nedělali už dlouho . ,, Něco jsem vytiskla , myslím , že by se Vám to mohlo líbit . ´´ , pronesla Anička , dlouholetá kamarádka mé mamky . Načež vyndala svazek papírů s různými povídkami , příběhy . Jakoby byly propojené , mamka měla stejný nápad o pár dní před příjezdem do Bystřice . Vyndala svazek papírů s dalšími povídkami , legendami , příběhy a začala vyprávět . Chtěla bych se o ně podělit s Vámi .

,, Tahle povídka se jmenuje Kamarádi.´´

- Dva kamarádi se vydali přes poušť . Předtím se ale pohádali a jeden z nich dostal facku od toho druhého . Dotyčný , aniž by cokoli řekl , se sehl a napsal prstem do písku : ,, Dnes mi můj nejlepší přítel dal facku . ´´ . Putovali dál . Došli ke krásné oáze s jezírkem a rozhodli se , že se vykoupou . Ten co dostal facku se začal topit , ale ten druhý ho zachránil a vytáhl z vody . Když se probral , vytesal do kamene : ,, Dnes mi můj nejlepší přítel zachránil život´´ . Kamarád se jej optal : ,, Když jsem ti dal facku , napsal jsi to jen do písku a tentokrát jsi to vytesal do kamene . Proč ?´´ Odpověděl :,,Víš , když mi někdo ublíží , píši to jen do písku , aby vítr tyto řádky odfoukl na znak odpouštění . Ale když mi někdo pomůže , vytesám to do kamene , aby to tam zůstalo navěky.´´ Nauč se svůj žal a křivdy psát jen do písku a své štěstí vyrýt do kamene. Říká se , že stačí jen jedna minuta na to , abychom si někoho zapamatovali , jen jedna hodina abychom si jej oblíbili a mnohokrát nestačí ani celý život , abychom na něj zapomněli .



Whole article

Just saying.

2. march 2011 at 20:31
Jistě víte , že přes týden nemám na MEANDMILEY absolutně čas , za což se omlouvám ,ale škola je hold škola :) Budu tu přes víkend , pokud budete chtít něco poslat ( vím , že jsem někomu něco slíbila ) , poradit s něčím či se na něco zeptat , pište na můj e-mail :
meandmiley@seznam.cz , kde jsem nonstop :) ( no dobře párkrát za den )

jinak stále můžete sledovat můj tumblr : www.saythatyoudontwantit.tumblr.com

,Uvidíme´ se v sobotu ! :)





S láskou ,
Gabriela.

A dream you dream alone is only a dream. A dream you dream together is reality.

26. february 2011 at 20:26
,,Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.´´
-Seneca


Nemůžeme si vybrat, kolika let se dožijeme, ale můžeme si sami zvolit, kolik života našim létům dokážeme dát. Nemůžeme ovlivnit krásu naší tváře, ale můžeme ovlivnit její výraz. Nemáme kontrolu nad těžkými okamžiky života, ale můžeme si je ulehčit. Nemůžeme ovlivnit negativní atmosféru celého světa, ale můžeme ovlivnit atmosféru, která panuje v naší mysli. Často se snažíme ovlivňovat věci, se kterými nemůžeme nic dělat. Příliš málo se snažíme ovlivňovat to, co je v našich silách….naše postoje.¨
-John C. Maxwell


Sixteen, clumsy and shy.

25. february 2011 at 23:20
Pro Vás cokoliv :) Přidávám na přání můj playlist , aneb mých deset nejoblíbenějších písniček , interpretů . Není to jen tak ledajaký playlist , ale je složený i ze spousty citátů od dotyčného interpreta a obrázků :) (Často jsou napsány v angličtině , protože doslovný slova smysl mají právě v ní) . Aspoň Vám přiblížím něco , co je mi velmi blízké.
:)
Aerosmith - Cryin´

Tumblr_lfft4t4ukj1qbivoso1_500_large
20090217094453
Aerosmith patří k mým nejoblíbenějším skupinám . Steven Tyler je pro mě Bůh .

,, Život je cesta , nikoliv cíl.´´
- Steven Tyler
,, As you know, I'm androgynous. I can wear a jacket that most guys wouldn't put on. But you make it in guys' sizes, and suddenly they're wearing them. I think styles should get back to getting people to wear things that look so good that they don't care.
- Steven Tyler
,,But you've reached them, and I've always wanted to reach people. I'm the first one to say I love my fans because they love that I took a chance.´´
- Steven Tyler

Always know that you shine brighter than anyone.

22. february 2011 at 17:44 | Gabriela Sunshine
,, Nemusel by jsi se tolik strachovat tolik o to , co si o tobě ostatní myslí ,kdyby jsi si uvědomil ,jak málokdy to dělají . '' 
-ELEANOR ROOSEVELT

168470_10150381778670230_731005229_17253844_7470057_n_large

,, Strach je jediná překážka , která nám brání dělat udělat něco , co máme rádi . Lidé se bojí cestovat , zkoušet nové věci , jít za svými sny . Strach nám brání žít životy , ke kterým jsme stvořeni.''

MEANDMILEY


Špatná zpráva je ta, že čas letí. Dobrá zpráva je ta, že vy jste pilot.

18. february 2011 at 23:25 | Gabriela Sunshine
V mém dětství jsem žila s rodinou na menší farmě , na zapadlém místě v části Moravy , ke kterému se mi váže ale spousta úžasných vzpomínek . Časem jsme se přestěhovali o městečko dál s třemi tisíci obyvateli , kde jsme měli prostorný byt , přírodu kolem a spousty kamarádů , kteří narozdíl od mých kamarádů z města , kde teď bydlím  , neřešili jen oblečení . Vlastně to bylo úžasné . Kolem nás se rozprostíraly pastviny , chovali jsme kozy , které táta časem pojmenoval Róza a Líza , chodili jsme krmit koně , jejichž stáje jsme navštěvovali často . Vždy mě ale strach přemohl , takže jsem projížďku na nich absolvovala jen párkrát , přesto to bylo vážně nepopsatelné . Stále si pamatuji na to , jak mi mamka říkala :,, Až ti bude třeba 15 , můžeš se o ně starat ty . Chtěla by jsi ? '' . Jasně že jsem chtěla , těšila jsem se na to . Osud měl jiné plány , v 15ti jsem byla už dávno zde , v Praze . Život je plný zlomů . Kdybych měla vyjmenovat jednu nejemocionálnější chvíli z dětství , určitě to bylo tehdy , jak neskutečně jsem brečela , když jsem se dozvěděla , že se stěhujeme do Prahy . Patřila jsem na venkov , doteď ho miluji . Vím jak spousta lidí mi říká : ,,Ty jsi z Prahy ? Páni , ty se tak máš , závidím ti .'' Ostatně moc nevím, co je na tom skvělého , krom plno obchodních domů , větších šancích k přijetí na střední školu a více svobodného života . Jsem vděčná , domov mám už zde , ale když se ohlédnu zpět , za nic na světě bych nevyměnila místo , kde jsem vyrůstala . Místo plné lesů , pastvin , koní . Víte co slyšíte , když vyjdete ze dveří domu ? Cvrčky , cikády . Vyjdete ze dveří a vidíte oblohu posetou hvězdami , souhvězdí Oriona , pokud budete mít štěstí a špetku představivosti . Člověk ve městě nikdy nemůže zažít to , co na venkově . Aspoň co se dětství týče , protože kdybych měla dát všem rodičům jednu radu , asi bych řekla : odstěhujte se se svými dětmi na venkov a buďte tam minimálně do jejich 12ti let .
Lidi touží po spoustě věcech . Po štěstí , které se zdá snadno získatelné , pokud budou mít peníze , bohatství , slávu , kariéru , nebo dobrou práci . Já to vidím jinak . Peníze ? Pro život nezbytné , hlavně co se týče dospělosti,  ale i k radosti stačí čtení si povídek na večer , pozorování tisíce zářících hvězd na místě , které je vám teď už tak vzdálené , chození po louce poseté pampeliškami . Jsou to věci , které se nedají koupit . Jsou to maličkosti , pro mě ale znamenají hodně . A také vím , že je nová doba a čím dál více lidí touží po více věcech , dražších věcech . Ale čím více slýchám , kolik tisíc utratila má kamarádka za boty , tím méně mě baví být ve společnosti lidí , pro které je móda a peníze prioritou . Občas bych se ráda vrátila do bezstarostné doby před pár lety ,kdy internet byl pro mě tabu a ani jsem moc nevěděla , k čemu vlastně slouží ..

,,Vzpomínky jsou někdy velmi důležité, protože to je někdy to jediné, co máte.''. D. Copperfield

Lidé, kteří lehce vydělávají příliš mnoho peněz, neznají ve skutečnosti život.
Josef Čapek

Jen vzpomínky jsou věčné. Kdyby nebylo vzpomínek, člověk by nevěřil, že byl někdy šťasten. B. Němcová


Tumblr_kzxmtwbs881qa2kv9o1_500_large
2523199211_56ef021384_z_large
Dsc_0324_99588126_large

You are awesome on your own.

14. february 2011 at 17:23 | Gabriela Sunshine
,, Největší okamžiky nejistoty příjdou , když ztratíte všechnu sebedůvěru a připadáte si , že vás lidé sledují a odsuzují . Mělo by to být naopak . Měli byste mít pocit , že lidé , kteří vás sledují , se o vás zajímají. Tohle je něco , co bychom si měli zkusit navzájem darovat . Pocit , že pohledy znamenají podporu , nikoli pohrdání .''

MEANDMILEY

,, Nazývání někoho ošklivým tě neudělá o nic hezčím .''
MEANDMILEY
 celý článek

Nice to meet you .

10. february 2011 at 20:35 | Gabriela Sunshine
SHE SEEMS NORMAL , BUT PRACTICALLY SHE ISN'T .

Dobře , možná to bude znít jako divný začátek , ale miluji galaxii . Vím ,že to nezačíná jako ten nejrozumější článek , ale nejsem stále rozumná , občas jsem i trochu .. zvláštní , ale svá je určitě lepší formulace . Mám občas pocit , že znáte mé jméno , adresu mého blogu a tím to končí .Chtěla bych se představit trochu v jiném světle . Každý máme něco , co o nás lidi neví a vy jste možná i rádi , protože kdyby se to dozvěděli , koukali by na vás jako na blázna a bůhvíco by si mysleli . Vlastně když jsem to řekla kamarádce , ve zkratce to znělo asi nějak jako :,, Víš co mě fascinuje ? Galaxie. '' ,, HAHAHA , děláš si srandu , že ano ?'' ,, NE , miluji jí '' . Vážně mě to fascinuje , na tom není nic špatného , nebo ano ?

Co o mě lidi většinou neví .. 
vlastně je ani nemají jak vědět .

- tančím mezi regály se sluchátky v uších a představuji si v tu chvíli svět jako jeden velký muzikál 
- když sedím v tramvaji , zavřu oči a představuji si , že právě odlítám letadlem z runwaye a hned je jízda příjemnější ! 
- nechápu vtipy , vlastně nikdy jsem nerozuměla tomu , proč se smějou lidi tomu , že lenochod hoří společně s lesem ( když les hoří ) . Zdvořile se ale zasměji .
- bojím se každý večer , že je něco pod mou postelí , takže při zhasínání skočím do postele tak 
  rychle , jak jen to jde . A i když mi je v noci neskutečné horko , nohy z postele prostě zaživa nevystrčím .
- zakrývám si odpovědi rozhovorů v časopisech a odpovídám na ně sama   
- ráda čtu dějiny hudby , což je pro lidi v mém věku zvláštní , prý
- sním o tanci s Patrickem Swayzem , ale když už jsem nejvíce zasněná , tak myslím na to , jaké by to bylo chodit do Bradavic a znát Harryho Pottera 

Nezapírám , že moje fantazie občas pracuje na plné obrátky , ale jsem stále jen dítě .  


A pointa toho všeho ? Ztrácí se , asi jen , že : Je normální být něčím zvláštní , není normální nebýt zvláštní ničím .

A galaxie ? Je neskutečná , i když v takovéto podobě ji asi nenalezneme . 

remembermesmiling: The world is at your fingertips.
“Há um tempo em que é preciso abandonar as roupas usadas que já têm a forma do nosso corpo e esquecer os nossos caminhos que nos levam sempre aos mesmos lugares. É o tempo da travessia e, se não ousarmos fazê-la, teremos ficado, para sempre, à margem de nos mesmos.” Fernando Pessoa
” Não importa quantos anos se passem, sei que alguma coisa continuará verdadeira para sempre. ” (Querido John) 
as vezes um pouco de felicidade em excesso faz bem pra todos.


:)

Stop comparing yourself to others .You are your own person.

9. february 2011 at 17:25 | Gabriela Sunshine
Buried Life Gifs - the-buried-life fan art

Se parasse, você sentiria minha falta?


"Bylo by lehké, kdyby všechno , co doopravdy chceme se zrealizovalo přes jedinou noc . Dostat odpovědi na všechny naše otázky a pochybnosti, znát skutečný význam lásky.
Vydělávat peníze bez jakkékoliv snahy,  mít něco , co by nám řeklo , co je špatné a co ne , sečteno podtrženo , na konci bychom nelitovali ničeho .
Říct mu, ať odejde z mého srdce a on by odešel ... jo, bylo by to jednodušší. ''


nathyescobar: ivelostmypower: whoreifics  Gostaria de morar em um lugar assim. 
Uma coisa que eu aprendi na vida: Deus não te tira as coisas, Ele te livra delas. Caio Fernando Abreu

Je těžké čekat na něco, co se možná nikdy nestane, ale je ještě těžší přestat, zvlášť když je to vše, co chcete.

 
 

Advertisement